Najskôr musím dôrazne upozorniť, že niektoré uverejnené texty nie sú vhodné pre mládež!
Prosíme všetkých, ktorí majú menej ako 18 rokov, aby ani zo zvedavosti neklikali.
Priatelia a dospelí návštevníci tu nájdu texty rôzneho žánru, od úvah, fejtónov po riekanky a prostonárodnú tvorbu, ktoré vznikli v čase kovidu. Uverejnené texty sú poznamenané dobou, nemajú za cieľ na niekoho bezdôvodne útočiť alebo ho urážať, sú len dokladom dôsledkov tzv. koronakrízy na ľudskú psychiku. Dokumentom toho, čo môže vyvolať u trochu kreatívneho človeka politický chaos a neschopnosť autorít dať ľuďom nádej.
Texty sú formou katarzie a môžu mať význam pre štúdium tohto obdobia v budúcnosti z rôznych aspektov. Nielen psychiatrie, ako si môže niekto, po prečítaní príspevkov, oprávnene myslieť.
V blogu nájdete aj príspevky týkajúce sa antikvárnych vecí.
Nemyslíme si, že všetko staré je iba na vyhodenie. Pojem starý chápeme v tom najširšom zmysle. Od poznatkov, spomienok, starožitností, starých prístrojov, zariadení, nápadov, udalostí, skúseností, technológií, receptov, vedomostí, kultúry a podobne.
Našim mottom je citát z knihy J. Bergiera, L. Pauwelsa Jitro Kouzelníků, ktorá výšla v češtine v roku 1968:
Galilei a Newton výslovně doznali, zač vděčí antické vědě. Rovněž Koperník v předmluvě svých spisů, adresované papeži Pavlu III., píše doslova, že našel myšlenku o pohybu Země, když četl antická díla. Ostatně přiznání k těmto výpůjčkám neodnímá nic Koperníkově, Newtonově a Galileově slávě, neboť ti všichni patřili k onomu plemeni vyšších duchů, jejichž nezištnost a ušlechtilost se vůbec nestarala o autorskou sebelásku a originálnost za každou cenu, což jsou moderní předsudky.
Skromnější a pravdivější se zdá být postoj modistky Marie-Antoinetty, slečny Bertinové. Když svou obratnou rukou omlazovala starý klobouček, zvolala: „Skutečně nové je jenom to, na co už se zapomnělo.“
Historie vynálezů jako historie věd stačí, aby nám dokázaly pravdu této narážky. „S většinou vynálezů,“ píše Fournier, „je tomu jako s onou prchavou příležitostí, z níž staří učinili bohyni nepolapitelnou pro každého, kdo ji nechal poprvé uniknout. Jestliže myšlenka, jež nás přivádí na stopu, slovo, jež může vést k rozřešení problému, nebo významný fakt nejsou okamžitě v letu zachyceny, pak ztrácíme jeden vynález nebo ho alespoň odkládáme o několik generací. Aby se pak vynález v triumfu vrátil, je třeba náhody nové myšlenky, která probudí první myšlenku z jejího zapomnění nebo šťastného plagiátu nějakého vynálezce z druhé ruky.
Ve vynalézání postihuje toho, kdo přišel první, jen neštěstí – sláva a zisk připadne druhému.“
Nezabúdajte na svoje rodisko, bez neho je iba do pekla schodisko
